Fotografický proces je zaznamenání latentního obrazu na světlocitlivou vrstvu a jeho následné zviditelnění. Jednotlivé procesy, které byly vyvinuty a zdokonalovány v průběhu 19. a 20. století, to umožnily dělat po chemické stránce řadou způsobů. Základem je využití citlivosti některých látek na světlo. Jsou to především soli stříbra, železa a chromu. V praxi nakonec dosáhly zdaleka největšího rozšíření techniky založené na stříbrných solích.

Luminografie nebo kresba světelnou tužkou nebo iluminace (anglicky Illumination) se ve fotografii říká fotografování světelných zdrojů, jako jsou například světla ze svíčky nebo pochodně, většinou v pohybu. Díky dlouhé expozici pořízené fotoaparátem na stativu zanechají pohybující se světla barevné trajektorie. Jako luminogram se označuje obraz vzniklý exponováním fotocitlivého materiálu pouze světlem bez použití dalších objektů.

Copyright © 2011 Jan Mlčoch;
Všechna práva vyhrazena. Kopírování, šíření a další užívání obsahu není bez souhlasu autora povoleno.